Archiv rubriky: Různé

Basketbalisti U13 z Dubče se opět utkali ve Středoevropské mladé basketbalové lize (CEYBL) 📺💻📱

13.-15. 1. 2023 proběhlo další kolo Středoevropské mladé basketbalové ligy (CEYBL). Naší župu v ní reprezentují basketbalisti kategorie U13 z T.J. Sokol Dubeč. Všechny zápasy basketbalistů U13 z Dubče bylo možno sledovat živě na našem YouTube kanálu https://www.youtube.com/@zpodlipneho v playlistu Činnost našich jednot a župy kde jsou sdílena.

Videa mají název (seřazeno dle pořadí vysílání):

CEYBL U13, 13.1.2023, Sokol Dubeč – BK Brandýs nad Labem (začátek v 11:20 h)

CEYBL U13, 13.1.2023, Válečníci Děčín – Sokol Dubeč (začátek v 15:00 h)

CEYBL U13, 14.1.2023, Hakro Merlins Crailsheim – Sokol Dubeč (začátek v 8:30 h)

CEYBL U13, 14.1.2023, Sokol Dubeč – SKM Zastal Zielona Góra (začátek v 18:20 h)

CEYBL U13, 15.1.2023, BC Swiss Krono Žary – Sokol Dubeč (začátek v 10:20 h)

Můžeme tak fandit našim basketbalistům.

Držíme Vám palce.

Slovo do sokolských řad

Tento článek byl uveřejněn v časopisu VZLET (3/2020), občasníku sokolské župy Jana Podlipného. Jeho autorem je Otakar Mach.

Jistě budete se mnou souhlasit, že znalosti našich spoluobčanů o naší minulosti, mám na mysli dějiny českého národa, jsou velice špatné. Nejlépe je to vidět na nejrůznějších znalostních soutěžích. Týká se to zejména mladé generace. Znají jména nejrůznějších kapel, zpěváků a herců, ale pokud je otázka z historie, zeměpisu, vážné hudby, je ticho. Měli bychom si uvědomovat, že znalost dějin nám umožňuje správně chápat současné události. V předúnorovém Sokole byla praxe, že po skončení cvičení pronesl cvičitel k seřazeným cvičencům krátkou řeč o historické události k tomuto dnu se vážící. Toto „vystoupení před šikem“ nebylo v obnoveném Sokole pro jeho údajnou zastaralost obnoveno. V březnu 2014 jsem se zúčastnil v Senátu semináře historiků na téma 15. březen 1939. Tam jsem si uvědomil, jak je nutné a potřebné o těchto událostech hovořit s mladou generaci.

Protože se jako cvičitel aktivně účastním cvičení RD a někdy i PD, rozhodl jsem, že před závěrečným pozdravem, když děti spolu s rodiči stojí v řadu, vždy k nim při nějakém výročí nebo události krátce promluvím. Začal jsem tehdy s událostmi okolo 15. března 1939.  Zdůraznil jsem, že události jsem prožil, byli jsme uprchlíky ze zabraného pohraničí. Témata jsem měnil podle aktuálnosti. Květnové povstání, 28 říjen 1918. Ale také Svátek matek nebo Velikonoce. Vždy se něco najde. Mohu vám říci, že vždy je naprosté ticho, všichni pozorně naslouchají. Po rozchodu mi rodiče děkují. Jsou rádi za to, co jim říkám, neboť většinou to slyší poprvé. Stačí pár vhodných vět, pár minut, žádné dlouhé projevy. Hlavně bez papíru, nečíst, ale mluvit! Sokolové se účastní oslav státních svátků nebo jiných významných veřejných akcí, delegace Sokolů kladou věnce. Vždy jako vhodná kulisa, ale nikdy nezazní, proč tam sokolové jsou, jakou sehráli sokolové roli v oněch událostech. Je veliká škoda, že nevidíte sokola nebo sokolku v kroji na tribuně s proslovem.

Před několika roky na jaře z vysočanské radnice pozvali prosecké sokoly k účasti kladení věnců k pomníku při výročí Pražského povstání 5. května. Odpověděl jsem, že se zúčastníme, a že bych byl rád, kdybych mohl promluvit o sokolském odboji. Ten byl v této oblasti velice aktivní, nesl na svých bedrech pomoc při přípravě a uskutečnění atentátu na Reinhardta Heydricha. Zdůraznil jsem, že naším okrskem procházely světové dějiny, neboť až po atentátu dosáhl prezident Beneš od spojenců odvolání jejich podpisů pod Mnichovskou dohodou.

Jsou různá výročí, jejichž události si musíme zejména my, Sokolové, připomínat. Otázka zní, ne kterých se účastnit, ale s kým. Pozorně se podívejte, kdo akci pořádá. Pokud shromáždění pořádá státní nebo místní samospráva, obvykle ve spolupráci s Československou obcí legionářskou, je vše v pořádku. Nikdy se nesmíte propůjčit k veřejnému vystoupení, které pořádá jakákoliv organizace spojená s nějakou politickou stranou, hnutím nebo neziskovkou! Budete jen anonymní krojovanou skupinou zneužitou k slávě a prospěchu pořádající organizaci. Nenechte se nikdy zlákat dělat štafáž „komukoliv“. Věnujete jim totiž nejen svojí, ale sokolskou čest. Dbejte vždy na to, aby sokolové při své účasti v krojích a s prapory byli vždy zastoupeni s řečníkem na tribuně. Nebojte se veřejně vystupovat, buďte hrdí na to, že jste sokolové. Vždyť sokolové mají lví podíl jak na vzniku Československa, tak i na jeho znovuzrození po II. světové válce. Prezident Masaryk oprávněně prohlásil: „Bez sokolů by nebylo legií, bez legií by nebylo Československo.“ Buďte na to hrdí, neboť vy jste sokolové, dědici tohoto Masarykova odkazu.

Na závěr malá připomínka. Vždy musíte mluvit bez papíru, tak nejlépe navážete kontakt s posluchači. Malé zaváhání v řeči, hledání vhodného výrazu jen přispěje k autentičnosti projevu.

V tělocvičně před „šikem“ 3–4 minuty, ne déle! Nebojte se veřejných vystoupení, tím Sokolu a sokolské myšlence nejvíce pomůžete!

Proč recept?

Lékaři uvádí, že z faktorů ovlivňujících naše zdraví patří životní styl mezi ty nejdůležitější. Proto i „pouhá“ změna stravovacích návyků, pohybové aktivity, spánkového rytmu a prostředí, ve kterém se pohybujeme, může výrazně pomoci snížit riziko civilizačních onemocnění, jako jsou obezita, srdečně-cévní onemocnění, cukrovka, nádorová onemocnění a další.

Na mé cestě ke změně stravovacích návyků jsem vyzkoušela pár nových receptů, o které se s Vámi podělím.

Celerový krém

Najdete na něj hodně receptů, tento jsem si upravila, zamilovali jsme si ho.

Na 6 porcí potřebujete:

550 g celeru bulvového

100 g cibule

120 g jablka

150 g mrkve

50 g másla

1,5 litru zeleninového vývaru

sůl, pepř

na ozdobu: naklíčená semínka a nachos

Všechny suroviny očistěte a nakrájejte na malé kostičky, opékejte na másle přibližně 8 minut, pak zalijte vývarem a nechte povařit do měkka, rozmixujte a můžete podávat. Ozdobte naklíčenou zelení (na obrázku jsou mladé slunečnice) a nezapomeňte na nachos.

Výživová hodnota 1 porce: 600 kJ

Zlepšovací návrh

Doba „Covidová“ většinu z nás připoutala neviditelnými pouty k obrazovce. Pracujeme, scházíme se, vzděláváme se, obhajujeme výsledky své práce, vše on-line. Pokud si člověk chce zacvičit pod vedením někoho jiného, nelze jinak než on-line.

Osobně cvičím u počítače v pracovně, odjedu na chodbu se židlí a po úhlopříčce mám tak tak místo na rozloženou karimatku. Zvládnu čtyři malé kroky stranou a čtyři vzad. Cvičím v protiskluzových ponožkách, aby mi to na plovoucí podlaze neklouzalo.

Nedlouho po první absolvované on-line cvičení hodině jsem vběhla do pracovny v ponožkách a ke svému úžasu jela jak po klouzačce. Trochu mne to překvapilo. Když se to stalo podruhé, zamyslela jsem se, ačkoliv vím, že to bolí 😊.

Pak jsem na to přišla, mám nápad. Když si rozdělím volnou plochu bytu na sektory a postupně v nich budu cvičit, podlaha bude vyleštěná jedna báseň. Jen bacha, autorka tohoto zlepšovacího návrhu doporučuje po jeho aplikaci chodit doma raději v neklouzavé domácí obuvi.

Nikdy neříkej nikdy

Něco řešíte a na displeji se objeví: Stáhněte si aplikaci… Hrajete si své oblíbené karty a než se otevře nová hra, telefon Vám vnucuje nějakou novou aplikaci. Potřebujete jít do práce, výsledek testu na Covid-19 vložte kam? Do aplikace.

Prý se tvůrci takových aplikací obvykle snaží co nejvíce využít možností intuitivního uživatelského rozhraní a dotykového ovládání, které mobilní zařízení nabízí. Chce mi parafrázovat padoucha ze Šmoulů Gargamela: „Nemám ráda aplikace.“

Nicméně musím přiznat, že tohle tvrzení platí s pár výjimkami. Například mapy v mobilu jsou úžasná věc. Navíc jsem se naučila vymyšlenou trasu na počítači uložit do mobilu, takže paráda. Rovněž chytrý náramek jsem jako krokoměr byla ochotna přijmout bez mučení.

Už je to více než rok, co můj muž začal nějakou takovou novou aplikaci používat. Trochu mne rozčilovalo, že mobil nedá z ruky ani u stolu s jídlem. Na můj dotaz řekl, že našel docela pěknou aplikaci… „Děkuji nechci!“ byla moje reakce.

Po nějakém čase jsem si, vlastně nevím proč, řekla, že bych měla projevit zájem. Výsledek? Můj muž v současnosti Kalorické tabulky používá spíš nárazově, já nepřetržitě každý den už 16 měsíců.

Hlídám si, co a kdy jím, zaznamenávám si aktivity. Ano, všichni víme, že příjem potravy a výdej energie má být v rovnováze. Na rovinu se přiznám, že praktické provedení jsem zvládla až s uvedenou aplikací.

Podařilo se mi zhubnout kila navíc, co jsem při cestě životem nasbírala a cítím se dobře. To je ten směr k rovnováze. Zmíněnou aplikaci mohu doporučit nejen za účelem snížení váhy, ale také pro velmi dobrý přehled o vyváženosti stravy.

Pokud mi chcete říct, že to pro Vás není, už jsem tuhle argumentaci od pár lidí slyšela. Věřte, v tomto případě, to stojí za pokus.

PS. Upozorňuji, že nejsem v žádném vztahu s tvůrci zmíněné aplikace.

Směrem k rovnováze

Studentům často říkám, že materiál je chytrý a chová se jako člověk. Pokud si může vybrat, pracuje tak, aby ho to stálo minimum energie. V odborné terminologii se tomu říká termodynamická rovnováha. Pokud se materiál nachází v oblasti termodynamické rovnováhy, nemá potřebu tento stav měnit, je mu tak dobře.

Podle mě bychom se měli vlastně chovat právě jako materiál. Aby nám bylo dobře, je důležitá rovnováha. Pro mě se skládá ze čtyř vzájemně provázaných součástí. Je to práce, volný čas, jídlo a spánek. Ráda se s Vámi podělím o zkušenosti z cesty směrem k této rovnováze.