Archiv rubriky: Cvičení

Budete se hýbat hezky česky? My ano!

Iniciativa obchodního řetězce Penny „Hýbeme se hezky česky!“ se kterou oslovil ČOS a AŠSK je obdivuhodný počin. Vynaložené úsilí a značné finanční prostředky na propagaci soutěže i pro odměny účastníků (přes 4 miliony korun) svědčí o vážném úmyslu pomoci dětem s návratem k jejich obvyklým pohybovým aktivitám.

Vám jako oddílu či jednotě může přinést nezanedbatelné benefity. Ačkoliv je tato soutěž v rámci Sokola uváděna od počátku především jako příležitost ke získání finančních prostředků, vidím její hlavní přínosy jinde.

Odměny 15 či 5 tisíc korun za první a dvě další místa jsou milé, ale ruku na srdce, v hospodaření oddílů či jednot zásadní změnu nezpůsobí. Navíc z principu soutěže mají větší šanci na výhru velké kolektivy, pro které je suma ještě méně významná.

Za nejdůležitější přínos považuji, že Vaše účast v soutěži bude vidět a bude o ní slyšet. Podle informací o průběhu propagace bude vidět a slyšet úplně všude. Podílet se na akci takového rozsahu jistě pomůže zvednout sebevědomí členů i cvičitelů.

Stejně důležitá je příležitost a důvod oprášit kontakty mezi členy a příznivci jednoty či oddílu za společným cílem. I když se soutěž netýká konkrétního pohybu přímo, může obnovením sociálních vazeb významně urychlit obnovu žádoucího stavu, tedy rozběhnutí pravidelných cvičebních jednotek.

Jako třetí bonus beru jistou osvětu směrem k veřejnosti. Pro mnohé civilisty (rozuměj nesokoly) může být překvapivé zjištění, že ten Sokol, o kterém slyší v televizi, je vlastně i u nich ve vsi.

Takže pokud ještě váháte, neváhejte. Stojí to za to!

Každý si může najít cestu, jak na to.

Byla jsem zvyklá 2-3x týdně vést cvičební hodiny. Vždy jsem obdivovala na svých cvičenkách, že chodí cvičit opravdu pravidelně. Já sama za sebe musím přiznat, že kdybych nebyla cvičitelka a nevěděla, že na mě v tělocvičně čeká skupina žen, asi bych občas lenošila. Zvláště, když venku lilo jako z konve, nebo byla zrovna tramvajová výluka. K pravidelnosti cvičení mi pomáhala určitá povinnost.

Po zavření tělocvičen jsem se snažila cvičit doma, ale to mi nikdy na dlouho nevydrželo. V létě to bylo snadné – turistika, kolo, zahrada, plavání, pořád něco. Pak chvíli opět v cvičení v tělocvičně a od října již zase nic.

On line cvičení je prima, ale za sebe musím přiznat, že to není ono. Pravidelné cvičení mi doma zatím nejde.

A tak jsem začala pravidelně chodit. Každý den aspoň na chvíli. Obejít pár bloků domů, vyjít na kopeček, místo autobusu použít chůzi. A také jsem začala sledovat počet ušlých km. Pak jsem si dala cíl 3 km průměrně za den. To bylo v listopadu. V březnu se mi podařil průměr 4,67 km. V dubnu by to mohlo být 5 km/den.

Od 1. listopadu do 20. dubna jsem takto nachodila více jak 600 km. To je přece hezké číslo. Možná se vám to nezdá mnoho, ale já jsem spokojená. Jen já vím, kolik úsilí mě to stálo. Ale stojí to za to.

Dnes znám ve svém okolí délky různých tras, abych věděla, kde doplnit chybějící metry. Také vím, ve které zahrádce začíná rozkvétat jaro, kam jít za klidem, kam za potěšením se přírodou, kde nachodím potřebné km.

Nyní se pomalu chystám do Jizerských hor na chalupu, kde budu zdolávat kilometry hlavně na elektrokole. To se bude určitě líbit mým kloubům. Kolo je pro mě snazší. Tam mám v plánu pro začátek 15 km denně, tzn. za měsíc cca 500 km. A to v přírodě. Tak držte palce a hledejte svou cestu, pokud ji už dávno nemáte.

Zlepšovací návrh

Doba „Covidová“ většinu z nás připoutala neviditelnými pouty k obrazovce. Pracujeme, scházíme se, vzděláváme se, obhajujeme výsledky své práce, vše on-line. Pokud si člověk chce zacvičit pod vedením někoho jiného, nelze jinak než on-line.

Osobně cvičím u počítače v pracovně, odjedu na chodbu se židlí a po úhlopříčce mám tak tak místo na rozloženou karimatku. Zvládnu čtyři malé kroky stranou a čtyři vzad. Cvičím v protiskluzových ponožkách, aby mi to na plovoucí podlaze neklouzalo.

Nedlouho po první absolvované on-line cvičení hodině jsem vběhla do pracovny v ponožkách a ke svému úžasu jela jak po klouzačce. Trochu mne to překvapilo. Když se to stalo podruhé, zamyslela jsem se, ačkoliv vím, že to bolí 😊.

Pak jsem na to přišla, mám nápad. Když si rozdělím volnou plochu bytu na sektory a postupně v nich budu cvičit, podlaha bude vyleštěná jedna báseň. Jen bacha, autorka tohoto zlepšovacího návrhu doporučuje po jeho aplikaci chodit doma raději v neklouzavé domácí obuvi.

Zábava nejen do hodin žactva

K procvičení koordinace můžete využít hru, kterou vám představuji na krátkém videu. Postačí, když si vytisknete libovolný počet stop nohou a rukou pravé i levé a poskládáte po trojicích. Dráha může být libovolně dlouhá. Osvědčilo se nám obrázky zalaminovat a přilepit k podlaze izolepou. Než nás pustí do sokoloven, můžete mít tuto hru připravenou. Dobrou zábavu!

Rok ,,online cvičení“

Koncem března 2021 uběhl rok od doby, co jsem poprvé zkoušel vysílat online kondiční cvičební hodinu. Tehdy jsem si říkal, bude to tak na 14 dnů, maximálně měsíc. A ono nic.

Velkou nadějí bylo po té i uvolnění opatření v květnu 2020. Začali jsme i cvičit se všemi hygienickými požadavky, roušky při pohybu po sokolovně, provoz bez šaten, desinfekce nářadí a náčiní….ufff.

Na podzim jsme zvládli ještě odcvičit září a asi tak jeden týden v říjnu a dodnes jedeme bohužel v online režimu.

Za tu dobu vzniklo již více jak 50 živých přenosů na Facebooku. Jejich archiv je postupně zveřejňován i na Youtube kanálu Sokola Libeň

Děkuji všem za přízeň a hurá do cvičení (i když třeba pouze online).

Vše o online vysílání pro pořadatele online akcí též v dokumentu ZDE

Vladislav Voráč
Sokol Libeň