28. říjen

Tento článek byl uveřejněn v časopisu VZLET (4/2021), občasníku sokolské župy Jana Podlipného. Jeho autorem je filosofka Anna Hogenová

28. října 1918 byl založen stát československý, je to den státního svátku. Málokdo si dnes uvědomí, že nás svět vzal vážně především proto, že šedesát tisíc Čechoslováků, legionářů projíždělo skrz celou Sibiř až do Vladivostoku, odkud se pak vraceli domů, někteří přes jih, další pak přes sever.

Byli to neocenitelní jedinci. Kdyby Rakousko-Uhersko vyhrálo první světovou válku, byli by všichni přišli před vojenský soud a šibenice by je jistě neminula. Byli to vojáci, kteří osvědčili většinou nejen u Zborova, ale i v jiných bojích na Sibiři s rudými neocenitelnou odvahou a lidskou čistotou. Říkali si bratře a pokud byl volný čas, cvičili, jak byli zvyklí, z českého Sokola z nesčetných sokoloven na vsích v malých i velkých městech. Tehdy se ještě rozumělo slovu vlast.

Je mi smutno a trochu se stydím za ty dnešní jedince, kteří se snaží být „in“ a vůbec jim nevadí, že nikdo z nich neví, co to znamená! Viděli jsme fotografie, na kterých cvičí legionáři u jezera Baj kal na Sibiři a připomínají si tak pražský slet sokolů.

Masaryk nám říkával často: „Má-li se náš stát zachovat, musejí se ideje, jež byly při jeho zrodu 28. října 1918, znovu zrodit v našich duších.“ Nestačí jen připomínka několika slovy v úvodu večerních televizních zpráv. Znovu musíme prožít naprosto bytostně a opravdově hrdost těch, kteří přežili první válku a letitou cestu ve vlaku přes Sibiř za neustálých bojů.

V životě nejde jen o peníze, je tu něco důležitějšího! Duše člověka musí být kultivovaná, a to je možné jen s tělem současně. To byli naši sokolové, žili z této Ideje české státnosti a milovali ji. Dokázali to i v boji proti okupantům ve druhé světové válce. Nestydí se trochu ti, co hledají v životě jen užívání si a mají pocit, že na to mají nárok!? Už není možné poslouchat zprávy, protože tam se stále mluví jen o tom, o kolik peněz kvůli koronavirové krizi lidé přišli. Je to někdy až téměř nechutné. Kde jsou ideály?

Nezapomeňme, že za tento ideál zemřely tisíce a tisíce lidí! Byla jejich smrt zbytečná?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *