… aneb, jak promarnit příležitost.
Jsem rodilý plzeňák a Plzeňský Prazdroj beru jako naše národní bohatství. A ačkoliv už docela dlouho alkohol nekonzumuji vlastně vůbec, pořád trochu sleduji, jak si Prazdroj stojí a pořád ho beru jako tu „naši firmu“. Dívám se, jak se jim povedla ta která reklama, stále si rád zažertuju na vrub jiných pivovarů, protože Plzeň je prostě Plzeň.
Spolupráce ČOS s Prazdrojem vyrobením piva Nazdar, rozvířila poměrně bouřlivou diskusi. Nechci dmýchat do ohně, protože poslední, co potřebujeme je začít se (ještě víc) hádat. Nikoho neodsuzuji, nikoho nedémonizuji, jen těžko budu zastírat, že jsem trochu zklamán.
Provedení je zkrátka nešťastné. Bohužel jako většina počinů komunikačního týmu postrádá nejen nápad ale především tu trochu sokolství, kterou bylo možno společnosti touto cestou bezbolestně podsunout.
Dohodnout s Prazdrojem sokolské nealkoholické pivo Nazdar by byl počin hodný chvály. Nebo třeba alespoň zvláštní edici Birelu. Mohli jsme se připojit k reklamní kampani, kterou sám Prazdroj vede na podporu Birelu. Mohli jsme se jako organizace stát jeho tváří, dohodnout způsob propagace v jednotách a na našich akcích s benefitem pro ty jednoty. To všechno by bylo přínosem. Jenže to by vyžadovalo pravděpodobně mnohem víc práce a invence. A tu si naši honorovaní „bratři“ očividně šetří.
Ono by nakonec stačilo i ten současný počin jen jinak zarámovat. Sokolové pijí jen „osmičku“, buď jako oni a nechlastej tolik. A sdělení by (jakž takž) proběhlo. Současná pozice „Hurá PIVO!“ říká společnosti jediné: Jsme jako vy, taky chlastáme, to je přece lidské. A sdělujeme to na úrovni nejvyššího vedení spolku. U jaké části společnosti to bude mít největší úspěch a co to vypovídá o vztahu vedení spolku ke zdravému životnímu stylu už posuďte každý sám.
Pro mě tohle pivo zhořklo nad míru žádoucí dřív, než jsem ho stačil ochutnat.
Archiv rubriky: Zdravý životní styl
Sokol s knírem
Movember 2021 je tu, o co se jedná?
Již řadu let probíhá po celý listopad akce, při níž si muži nechávají růst kníry a upozorňují tak na typicky mužské druhy rakoviny.
V Sokolu Libeň se Movemberu věnujeme od roku 2012 a od roku 2019 se snažíme tuto akci rozšířit na celé sokolstvo.
Základní dva druhy rakovin, které ohrožují muže jsou rakovina varlat, která se týká staršího žactva, dorostu a mladších mužů – tedy věkové kategorie 13 až 40 let. Málokdo o riziku v tomto věku ví a při včasném odhalení lze tento druh rakoviny velice efektivně léčit. Pokud není odhalena včas, může ohrozit milostný život i život jako takový.
Druhý druh rakoviny je rakovina prostaty, ta se týká mužů od 40 let výš. I zde se dá nemoc léčit, ale je potřeba ji odhalit dříve než se objeví první příznaky. Vyšetření per rectum je pro muže nepříjemné a pokud se bavíme o mužích ve vyšším věku, může být velice těžké je na toto vyšetření dostat. Žádný ze všech druhů rakovin nezabíjí tolik, jako právě rakovina prostaty a konec je to zatraceně bolestivý.
Jak se můžeš zapojit a co pro Movember a mužské zdraví můžeš udělat?
Jednou z cest je propagace. Na odkazu níže najdeš letáky k vytištění a materiál na sociální sítě v sokolském stylu. Zatím co pro starší muže ohrožené rakovinou prostaty je vhodnější leták umístit na nástěnku v sokolovně nebo jej poslat e-mailem, pro mladší borce ohrožené rakovinou varlat budou vhodnější příspěvky pro sociální sítě.
Chceme dát vědět rodičům mladých kluků, že existuje riziko a jejich prostřednictvím kluky informovat o samovyšetření. To spočívá v tom, že na sebe v daných partiích jednu za čas sáhnou a budou hlídat jestli je všechno stále stejné. Jak na samovyšetření si lze přečíst v odkazu níže.
https://objednejse.muziprotirakovine.cz/rakovina-varlat/
Veteránům chceme dát vědět jak moc důležité je, aby alespoň jednou ročně absolvovali preventivní vyšetření. Je důležité se vcítit do kůže chlapa, kterého chceš na vyšetření poslat. Je potřeba mu dodat odvahu, maličko postrašit, že když to bude oddalovat, může to opravdu hodně bolet, a taky je potřeba pomoci s tím, kdy kam a jak se objednat. Veteráni často nejsou nejzdatnější v hledání těchto informací.
Zároveň, což nám sokolům není cizí, chceme všechny věkové kategorie vést ke zdravému životnímu stylu. Tedy k pravidelnému pohybu, omezení rizikových látek jako je alkohol a tabák, pestré vyvážené stravě a podobně.
K hovorům na toto téma slouží právě knír. Kdykoli na něj někdo slovem narazí, přichází jedinečná příležitost na tuto problematiku narazit.
Další způsob jak Movember podpořit, je finanční příspěvek na sbírku. Prostřednictvím webu v odkazu níže probíhá každý rok soutěž, který z týmů vybere více financí na prevenci a léčbu. Peníze proudí rovnou fondu Muži proti Rakovině. Jestli posíláš odkaz, chodíš s kasičkou, uděláš malou exhibici, kde vybereš nějakou korunu a podobně. Nezáleží, jestli odkážeš přispěvatele na tým Sokol s knírem, nebo jakýkoliv jiný. Stejně tak se můžeš hecovat s ostatními v rámci týmu.
https://movember.com/t/sokol-s-knirem?mc=1
V roce 2019 Sokol s knírem vybral 23 964 Kč, v roce 2020 pak 39 999 Kč.
Každý si může najít cestu, jak na to.
Byla jsem zvyklá 2-3x týdně vést cvičební hodiny. Vždy jsem obdivovala na svých cvičenkách, že chodí cvičit opravdu pravidelně. Já sama za sebe musím přiznat, že kdybych nebyla cvičitelka a nevěděla, že na mě v tělocvičně čeká skupina žen, asi bych občas lenošila. Zvláště, když venku lilo jako z konve, nebo byla zrovna tramvajová výluka. K pravidelnosti cvičení mi pomáhala určitá povinnost.
Po zavření tělocvičen jsem se snažila cvičit doma, ale to mi nikdy na dlouho nevydrželo. V létě to bylo snadné – turistika, kolo, zahrada, plavání, pořád něco. Pak chvíli opět v cvičení v tělocvičně a od října již zase nic.
On line cvičení je prima, ale za sebe musím přiznat, že to není ono. Pravidelné cvičení mi doma zatím nejde.
A tak jsem začala pravidelně chodit. Každý den aspoň na chvíli. Obejít pár bloků domů, vyjít na kopeček, místo autobusu použít chůzi. A také jsem začala sledovat počet ušlých km. Pak jsem si dala cíl 3 km průměrně za den. To bylo v listopadu. V březnu se mi podařil průměr 4,67 km. V dubnu by to mohlo být 5 km/den.
Od 1. listopadu do 20. dubna jsem takto nachodila více jak 600 km. To je přece hezké číslo. Možná se vám to nezdá mnoho, ale já jsem spokojená. Jen já vím, kolik úsilí mě to stálo. Ale stojí to za to.
Dnes znám ve svém okolí délky různých tras, abych věděla, kde doplnit chybějící metry. Také vím, ve které zahrádce začíná rozkvétat jaro, kam jít za klidem, kam za potěšením se přírodou, kde nachodím potřebné km.
Nyní se pomalu chystám do Jizerských hor na chalupu, kde budu zdolávat kilometry hlavně na elektrokole. To se bude určitě líbit mým kloubům. Kolo je pro mě snazší. Tam mám v plánu pro začátek 15 km denně, tzn. za měsíc cca 500 km. A to v přírodě. Tak držte palce a hledejte svou cestu, pokud ji už dávno nemáte.
Proč recept?
Lékaři uvádí, že z faktorů ovlivňujících naše zdraví patří životní styl mezi ty nejdůležitější. Proto i „pouhá“ změna stravovacích návyků, pohybové aktivity, spánkového rytmu a prostředí, ve kterém se pohybujeme, může výrazně pomoci snížit riziko civilizačních onemocnění, jako jsou obezita, srdečně-cévní onemocnění, cukrovka, nádorová onemocnění a další.
Na mé cestě ke změně stravovacích návyků jsem vyzkoušela pár nových receptů, o které se s Vámi podělím.
Celerový krém
Najdete na něj hodně receptů, tento jsem si upravila, zamilovali jsme si ho.
Na 6 porcí potřebujete:
550 g celeru bulvového
100 g cibule
120 g jablka
150 g mrkve
50 g másla
1,5 litru zeleninového vývaru
sůl, pepř
na ozdobu: naklíčená semínka a nachos
Všechny suroviny očistěte a nakrájejte na malé kostičky, opékejte na másle přibližně 8 minut, pak zalijte vývarem a nechte povařit do měkka, rozmixujte a můžete podávat. Ozdobte naklíčenou zelení (na obrázku jsou mladé slunečnice) a nezapomeňte na nachos.
Výživová hodnota 1 porce: 600 kJ
Zlepšovací návrh
Doba „Covidová“ většinu z nás připoutala neviditelnými pouty k obrazovce. Pracujeme, scházíme se, vzděláváme se, obhajujeme výsledky své práce, vše on-line. Pokud si člověk chce zacvičit pod vedením někoho jiného, nelze jinak než on-line.
Osobně cvičím u počítače v pracovně, odjedu na chodbu se židlí a po úhlopříčce mám tak tak místo na rozloženou karimatku. Zvládnu čtyři malé kroky stranou a čtyři vzad. Cvičím v protiskluzových ponožkách, aby mi to na plovoucí podlaze neklouzalo.
Nedlouho po první absolvované on-line cvičení hodině jsem vběhla do pracovny v ponožkách a ke svému úžasu jela jak po klouzačce. Trochu mne to překvapilo. Když se to stalo podruhé, zamyslela jsem se, ačkoliv vím, že to bolí 😊.
Pak jsem na to přišla, mám nápad. Když si rozdělím volnou plochu bytu na sektory a postupně v nich budu cvičit, podlaha bude vyleštěná jedna báseň. Jen bacha, autorka tohoto zlepšovacího návrhu doporučuje po jeho aplikaci chodit doma raději v neklouzavé domácí obuvi.
Rok ,,online cvičení“
Koncem března 2021 uběhl rok od doby, co jsem poprvé zkoušel vysílat online kondiční cvičební hodinu. Tehdy jsem si říkal, bude to tak na 14 dnů, maximálně měsíc. A ono nic.
Velkou nadějí bylo po té i uvolnění opatření v květnu 2020. Začali jsme i cvičit se všemi hygienickými požadavky, roušky při pohybu po sokolovně, provoz bez šaten, desinfekce nářadí a náčiní….ufff.
Na podzim jsme zvládli ještě odcvičit září a asi tak jeden týden v říjnu a dodnes jedeme bohužel v online režimu.
Za tu dobu vzniklo již více jak 50 živých přenosů na Facebooku. Jejich archiv je postupně zveřejňován i na Youtube kanálu Sokola Libeň
Děkuji všem za přízeň a hurá do cvičení (i když třeba pouze online).
Vše o online vysílání pro pořadatele online akcí též v dokumentu ZDE
Vladislav Voráč
Sokol Libeň
Nikdy neříkej nikdy
Něco řešíte a na displeji se objeví: Stáhněte si aplikaci… Hrajete si své oblíbené karty a než se otevře nová hra, telefon Vám vnucuje nějakou novou aplikaci. Potřebujete jít do práce, výsledek testu na Covid-19 vložte kam? Do aplikace.
Prý se tvůrci takových aplikací obvykle snaží co nejvíce využít možností intuitivního uživatelského rozhraní a dotykového ovládání, které mobilní zařízení nabízí. Chce mi parafrázovat padoucha ze Šmoulů Gargamela: „Nemám ráda aplikace.“
Nicméně musím přiznat, že tohle tvrzení platí s pár výjimkami. Například mapy v mobilu jsou úžasná věc. Navíc jsem se naučila vymyšlenou trasu na počítači uložit do mobilu, takže paráda. Rovněž chytrý náramek jsem jako krokoměr byla ochotna přijmout bez mučení.
Už je to více než rok, co můj muž začal nějakou takovou novou aplikaci používat. Trochu mne rozčilovalo, že mobil nedá z ruky ani u stolu s jídlem. Na můj dotaz řekl, že našel docela pěknou aplikaci… „Děkuji nechci!“ byla moje reakce.
Po nějakém čase jsem si, vlastně nevím proč, řekla, že bych měla projevit zájem. Výsledek? Můj muž v současnosti Kalorické tabulky používá spíš nárazově, já nepřetržitě každý den už 16 měsíců.
Hlídám si, co a kdy jím, zaznamenávám si aktivity. Ano, všichni víme, že příjem potravy a výdej energie má být v rovnováze. Na rovinu se přiznám, že praktické provedení jsem zvládla až s uvedenou aplikací.
Podařilo se mi zhubnout kila navíc, co jsem při cestě životem nasbírala a cítím se dobře. To je ten směr k rovnováze. Zmíněnou aplikaci mohu doporučit nejen za účelem snížení váhy, ale také pro velmi dobrý přehled o vyváženosti stravy.
Pokud mi chcete říct, že to pro Vás není, už jsem tuhle argumentaci od pár lidí slyšela. Věřte, v tomto případě, to stojí za pokus.
PS. Upozorňuji, že nejsem v žádném vztahu s tvůrci zmíněné aplikace.
Směrem k rovnováze
Studentům často říkám, že materiál je chytrý a chová se jako člověk. Pokud si může vybrat, pracuje tak, aby ho to stálo minimum energie. V odborné terminologii se tomu říká termodynamická rovnováha. Pokud se materiál nachází v oblasti termodynamické rovnováhy, nemá potřebu tento stav měnit, je mu tak dobře.
Podle mě bychom se měli vlastně chovat právě jako materiál. Aby nám bylo dobře, je důležitá rovnováha. Pro mě se skládá ze čtyř vzájemně provázaných součástí. Je to práce, volný čas, jídlo a spánek. Ráda se s Vámi podělím o zkušenosti z cesty směrem k této rovnováze.